SOLU-MEDROL - souhrn údajů a příbalový leták

/ sp.zn. suklsa sukls


SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Solu-Medrol 62,5 mg/ml prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahvička obsahuje methylprednisolonum 62,5 mg (ve formě methylprednisoloni natrii
succinas 82,88 mg).

Balení v dvoukomorové lahvičce Act-O-Vial:
methylprednisolonum 125 mg ve 2 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas 165,mg) nebo 250 mg ve 4 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas 331,5 mg).

Balení v lahvičce s práškem pro přípravu injekčního roztoku a s lahvičkou rozpouštědla
methylprednisolonum 500 mg v 7,8 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas mg) nebo 1000 mg v 15,6 ml roztoku (ve formě methylprednisoloni natrii succinas 1330 mg).

Pomocné látky se známým účinkem:
Balení 125 mg obsahuje 16,6 mg sodíku v jedné lahvičce Act-O-Vial.
Balení 250 mg obsahuje 32,6 mg sodíku v jedné lahvičce Act-O-Vial.
Balení 500 mg obsahuje 58,3 mg sodíku v jedné lahvičce s práškem a 70,2 mg benzylalkoholu
v 7,8 ml rozpouštědla, odpovídající 9 mg benzylalkoholu v l ml rozpouštědla
Balení 1000 mg obsahuje 116,8 mg sodíku v jedné lahvičce s práškem a 140,4 mg benzylalkoholu
v 15,6 ml rozpouštědla, odpovídající 9 mg benzylalkoholu v l ml rozpouštědla.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.


Popis přípravku: a) bílý až téměř bílý prášek
b) čirý bezbarvý roztok (rozpouštědlo)

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

ENDOKRINNÍ PORUCHY
- primární a sekundární adrenokortikální insuficience (lékem volby je hydrokortison nebo
kortison; syntetických analogů lze v případě potřeby používat spolu s mineralokortikoidy, u
kojenců je suplementace mineralokortikoidů obzvláště důležitá)
- akutní adrenokortikální insuficience (hydrokortison nebo kortison jsou léky volby, může
být nutná suplementace mineralokortikoidů, zvláště při použití syntetických analogů)


/ - šokový stav v důsledku adrenokortikální insuficience, šokový stav s možnou účastí
adrenokortikální insuficience neodpovídající na konvenční léčbu
- před operací a v případě těžkého poranění nebo onemocnění, u pacientů se známou
adrenální insuficiencí nebo při pochybách o adrenokortikální rezervě
- vrozená adrenální hyperplazie
- nehnisavá tyreoiditida
- hyperkalcemie spojená s onkologickým onemocněním.

ONEMOCNĚNÍ REVMATICKÉHO PŮVODU
Jako adjuvantní terapie pro krátkodobou aplikaci (překlenout akutní epizodu nebo exacerbaci) při:
- posttraumatické osteoartritidě
- synovitidě při osteoartritidě
- revmatoidní artritidě, včetně juvenilní revmatoidní artritidy (vybrané případy mohou
vyžadovat udržovací léčbu nízkými dávkami)
- akutní a subakutní bursitidě
- epikondylitidě
- akutní nespecifické tendosynovitidě
- akutní dnavé artritidě
- psoriatické artritidě
- ankylózující spondylitidě.

SYSTÉMOVÁ AUTOIMUNNÍ ONEMOCNĚNÍ (imunokomplexová)
Během exacerbace nebo jako udržovací terapie ve vybraných případech při:
- systémovém lupus erythematodes (a lupoidní nefritidě)
- akutní revmatické karditidě
- systémové dermatomyositidě (polymyositidě)
- polyarteritis nodosa
- Goodpastureově syndromu.

KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ
- pemfigus
- těžké erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom)
- exfoliativní dermatitida
- bulózní herpetiformní dermatitida
- těžká seborrhoická dermatitida
- těžká psoriáza
- mycosis fungoides.

ALERGICKÉ STAVY
Těžké nebo nezvládnutelné stavy běžnou léčbou při:
- asthma bronchiale
- kontaktní dermatitidě
- atopické dermatitidě
- sérové nemoci
- hypersenzitivních reakcí na léčivé přípravky
- urtikariálních posttransfuzních reakcích
- akutním neinfekčním laryngeálním edému

OČNÍ ONEMOCNĚNÍ
Těžký akutní a chronický alergický a zánětlivý proces postihující oko jakým je:
- herpes zoster ophthalmicus
- iritida, iridocyklitida
- chorioretinitida
- difúzní posteriorní uveitida a chorioiditida
- neuritida optiku
- sympatická oftalmie


/ - zánět předního segmentu
- alergická konjunktivitida
- alergická marginální ulcerace rohovky
- keratitida.

GASTROINTESTINÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ
K překlenutí závažných období onemocnění při:
- ulcerózní kolitidě (systémová terapie)
- regionální enteritidě (systémová terapie).

RESPIRAČNÍ ONEMOCNĚNÍ
- plicní sarkoidóza
- berylióza
- fulminantní nebo diseminovaná tuberkulóza plic, pokud se přípravek podává současně s
příslušnou antituberkulózní chemoterapií
- Loefflerův syndrom nezvládnutelný jinými prostředky
- aspirační pneumonie
- středně těžká až těžká pneumocystová pneumonie u nemocných s AIDS (jako doplňková
léčba v průběhu prvních 72 hodin léčby infekce Pneumocystis jiroveci)
- exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).

HEMATOLOGICKÉ PORUCHY
- získaná (autoimunitní) hemolytická anemie
- idiopatická trombocytopenická purpura u dospělých (pouze i.v.; i.m. aplikace je
kontraindikována)
- sekundární trombocytopenie u dospělých
- erytroblastopenie (erytrocytární anemie)
- vrozená (erytroidní) hypoplastická anemie.

NEOPLASTICKÁ ONEMOCNĚNÍ
Při paliativní léčbě:
- leukémií a lymfomů u dospělých
- akutní leukémie dětského věku
- ke zlepšení kvality života nemocných v terminální fázi nádorového onemocnění.

EDEMATÓZNÍ STAVY
- k vyvolání diurézy nebo remise proteinurie u nefrotického syndromu bez uremie.

NERVOVÝ SYSTÉM
- mozkový edém při nádoru - primárním či metastatickém, nebo v souvislosti s chirurgickým
zákrokem nebo radiační terapií
- akutní exacerbace sclerosis multiplex
- akutní poranění míchy. Léčbu je nutno zahájit do osmi hodin od úrazu.

RŮZNÉ
- tuberkulózní meningitida s obstrukcí likvorových cest nebo hrozící obstrukcí, pokud se
použije současně s příslušnou antituberkulózní chemoterapií
- trichinóza s neurologickým nebo myokardiálním postižením
- orgánové transplantace
- prevence nauzey a zvracení při protinádorové chemoterapii.

4.2. Dávkování a způsob podání

/
Methylprednisolon se podává ve formě intravenózní injekce nebo infuze nebo ve formě
intramuskulární injekce. Při léčbě akutních stavů se dává přednost podání ve formě intravenózní
injekce. Doporučené dávky jsou uvedeny níže. Dávky používané u dětí jsou zpravidla nižší, avšak
mají být voleny spíše na základě závažnosti zdravotního stavu a odpovědi na léčbu než podle věku
a tělesné hmotnosti. Dávky užívané v pediatrii nemají být nižší než 0,5 mg/kg za 24 hodin. U dětí
s akutní laryngitidou může dávka dosáhnout 3-4 mg/kg, u dětí s akutní exacerbací bronchiálního
astmatu může dávka dosáhnout 10 mg/kg. U pediatrických pacientů s anafylaxí a s polytraumatem
může dávka dosáhnout 30 mg/kg.

Požadavky na dávkování se liší a musí být invidualizovány na základě léčeného onemocnění, jeho
závažnosti a odpovědi pacienta během celého trvání léčby. V každém jednotlivém případě je nutno
průběžně zvažovat riziko/přínos.

Pro kontrolu léčeného stavu má být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu po minimální
dobu. Správná udržovací dávka má být stanovena snižováním počáteční dávky přípravku po
malých množstvích ve vhodných časových intervalech, dokud nebude dosaženo nejnižší dávky,
která zajistí adekvátní klinickou odpověď.

Má-li být přípravek po dlouhodobé léčbě vysazen, je třeba ho vysazovat postupně, nikoli náhle (viz
bod

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Po počátečním mimořádném období je třeba zvážit použití déle působícího injekčního přípravku
nebo perorálního přípravku.

Jako doplňující léčbu při život ohrožujících stavech podávejte 30 mg/kg intravenózně po dobu
alespoň 30 minut. Tuto dávku lze opakovat každých 4 až 6 hodin až po dobu 48 hodin.

Intravenózní pulzní léčba methylprednisolonem sestává z podávání 250 mg denně nebo větší dávky
po dobu několika dnů (obvykle ≤ 5 dnů) a je vhodná během exacerbací nebo stavů nereagujících na
standardní léčbu, např. revmatická onemocnění, systémový lupus erythematodes, edémové stavy
jako např. glomerulonefritida nebo lupoidní nefritida. U sclerosis multiplex nereagující na
standardní léčbu (nebo během exacerbací) podávejte 500 nebo 1000 mg denně po 3 -5 dnů po dobu
více než 30 minut ve formě pulzní léčby.

V případě doplňkové léčby v dalších indikacích se počáteční dávka pohybuje mezi 10 až 500 mg
i.v. v závislosti na klinickém stavu. Závažné akutní stavy si mohou vyžádat po krátké období vyšší
dávky. Počáteční dávku až 250 mg je nutno aplikovat i.v. po dobu alespoň 5 minut; vyšší dávky se
aplikují nejméně po dobu 30 minut. Následné dávky lze podávat i.v. nebo i.m. v intervalech daných
odpovědí pacienta a klinickým stavem.

K zabránění problémům s kompatibilitou a stabilitou se doporučuje, aby byl natrium-
methylprednisolon-sukcinát podávám odděleně od ostatních léků, kdykoliv je to možné.

POZNÁMKA: Některé přípravky s obsahem natrium-methylprednisolon-sukcinátu obsahují
benzylalkohol (viz bod

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití,

Pediatrická populace).

Způsob podání
Intravenózní nebo intramuskulární podání.

4.3 Kontraindikace

Natrium-methylprednisolon-sukcinát je kontraindikován:
- u pacientů se systémovými mykózami
- u pacientů s hypersenzitivitou na methylprednisolon nebo na kteroukoli pomocnou
látku tohoto přípravku uvednou v bodě 6.1.


/ - pro intratekální podání
- pro epidurální podání.

Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní
dávky kortikosteroidů kontraindikováno.

Přípravek nesmí být podáván předčasně narozeným dětem a novorozencům (viz bod 4.4, Zvláštní
upozornění a opatření pro použití).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Imunosupresivní účinek/zvýšená náchylnost k infekcím
Kortikosteroidy mohou zvýšit náchylnost k infekci, mohou maskovat některé známky infekce a
během jejich podávání se mohou objevit nové infekce. Při používání kortikosteroidů lze pozorovat
sníženou rezistenci a neschopnost lokalizovat infekci. U nemocných léčených kortikosteroidy
samotnými nebo v kombinaci s jinými imunosupresívy, která ovlivňují buněčnou nebo humorální
imunitu nebo funkce neutrofilů, se může v kterékoliv lokalizaci vyskytnout jakákoliv virová,
bakteriální, mykotická, protozoární nebo parazitární infekce. Tyto infekce mohou být mírné, avšak
mohou být i závažné s fatálním průběhem. Výskyt infekčních komplikací vzrůstá se zvyšující se
dávkou kortikosteroidů.

Pacienti užívající léky, které potlačují imunitní systém, jsou náchylnější k infekcím než zdraví
jedinci. Například plané neštovice a spalničky, mohou mít vážnější, nebo dokonce fatální průběh u
dětí s oslabenou imunitou nebo dospělých užívajících kortikosteroidy.

Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní
dávky kortikosteroidů kontraindikováno.

Vakcíny obsahující mrtvé či inaktivované mikroorganizmy mohou být nemocným na
imunosupresívních dávkách kortikosteroidů podávány, avšak odpověď na tyto vakcíny může být
oslabena.

Indikovaná imunizace může být prováděna u nemocných na neimunosupresívních dávkách
kortikosteroidů.

Použití kortikoidů při aktivní tuberkulóze je nutno omezit na případy fulminantní nebo
diseminované tuberkulózy, kdy se kortikosteroid podává při léčbě onemocnění ve spojení s
příslušným antituberkulózním režimem.

Jsou-li kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo tuberkulinovou
reaktivitou, je nutné tyto pacienty pozorně sledovat, protože může dojít k reaktivaci onemocnění.
Během dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat chemoprofylaxi.

Kaposiho sarkom byl hlášen u pacientů léčených kortikosteroidy. Vysazení kortikosteroidů může
mít za následek klinické remise.

Role kortikosteroidů u septického šoku byla sporná, časné studie uváděly jak prospěšné, tak
i škodlivé účinky. V nedávné době byla doplňková léčba kortikosteroidy navrhnuta jako prospěšná
u pacientů s dlouhodobým septickým šokem, kteří trpí nedostatečností nadledvin. Nicméně jejich
rutinní použití při septickém šoku se nedoporučuje. Systematické přezkoumání krátkodobých,
vysokodávkových kortikosteroidů jejich používání nepodpořilo. Meta-analýzy a revize nicméně
ukazují, že delší podávání (5–11 dní) nízkých dávek kortikosteroidů může vést ke snížení
mortality, zejména u pacientů se septickým šokem závislým na vasopresorech.

Účinky na imunitní systém
Mohou se vyskytnout alergické reakce. Protože u pacientů léčených kortikosteroidy došlo ojediněle


/ ke vzniku kožních reakcí a anafylaktických/anafylaktoidních reakcí, je třeba před podáním učinit
řádná bezpečnostní opatření, zvláště má-li pacient v anamnéze alergii na jakýkoliv lék.

Účinky na endokrinní systém
U pacientů léčených kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, je indikována
zvýšená dávka rychle účinkujících steroidů před, během a po stresující situaci.

Farmakologické dávky kortikosteroidů podávaných po delší dobu mohou vést k supresi osy
hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) (sekundární insuficience kůry nadledvin). Stupeň a
trvání vzniklé adrenokortikální nedostatečnosti jsou u pacientů rozdílné a závisí na dávce,
frekvenci, čase podání a délce léčby glukokortikoidy. Tento účinek lze minimalizovat pomocí
podávání přípravku obden.

Kromě toho může dojít k akutní insuficienci nadledvin vedoucí k fatálnímu konci, pokud jsou
glukokortikoidy vysazeny náhle.

Lékem vyvolaná sekundární insuficience nadledvin může být tedy minimalizována postupným
snižováním dávky. Tento typ relativní insuficience může přetrvávat i několik měsíců po ukončení
léčby, proto má být v každé stresové situaci vzniklé v tomto období, obnovena hormonální terapie.

Steroidní "abstinenční syndrom", zdánlivě nesouvisející s adrenokortikální insuficiencí, se může
také vyskytnout po náhlém vysazení glukokortikoidů. Tento syndrom zahrnuje příznaky, jako
např.: nechutenství, nauzea, zvracení, letargie, bolesti hlavy, horečka, bolesti kloubů, deskvamace,
bolesti svalů, ztráta tělesné hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto účinky jsou vyvolány spíše náhlou
změnou koncentrace glukokortikoidů než nízkou hladinou kortikosteroidů.

Vzhledem k tomu, že glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom,
nedoporučuje se podávat glukokortikoidy pacientům s Cushingovou nemocí.

U pacientů s hypotyreózou je účinek kortikosteroidů větší.

Poruchy metabolismu a výživy
Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvýšit hladinu glukózy v krvi, zhoršit již
existující diabetes a učinit náchylným na diabetes mellitus pacienty dlouhodobě léčené
kortikosteroidy.

Psychiatrické účinky
V průběhu léčby kortikoidy se mohou vyskytnout psychické poruchy včetně euforie, insomnie,
změn nálady, změn osobnosti, závažných depresívních a psychotických stavů. Rovněž může dojít
ke zhoršení stávající emoční nestability nebo psychotických tendencí.

U systémových steroidů se mohou vyskytnout potenciálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky.
Příznaky se zpravidla objeví během několika dní nebo týdnů po zahájení léčby. Většina reakcí se
obnoví buď po snížení dávky nebo vysazení, i když specifická léčba může být nezbytná. Po
vysazení kortikoidů byly hlášeny psychologické účinky, frekvence není známa. Pacienti/pečovatelé
mají být podporováni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacienta vyskytnou psychické
příznaky, zejména pokud je podezření na depresivní náladu nebo sebevražedné myšlenky.
Pacienti/pečovatelé mají dávat pozor na možné duševní poruchy, které se mohou objevit buď
během nebo bezprostředně po snižování dávky/vysazení systémových steroidů.

Účinky na nervový systém
Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů trpících záchvaty.

Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s onemocněním myasthenia gravis (viz
také myopatie v Muskuloskeletálních účincích).



/ I když kontrolované klinické studie prokázaly, že kortikosteroidy jsou účinné při urychlení ústupu
akutních exacerbací roztroušené sklerózy, neprokázaly, že kortikosteroidy mají vliv na konečný
výsledek nebo přirozený průběh tohoto onemocnění. Studie prokázaly, že k dosažení
signifikantního účinku jsou nezbytné relativně vysoké dávky kortikosteroidů.

V souvislosti s intratekálním/epidurálním podáním byly hlášeny závažné nežádoucí účinky (viz
bod

4.8 Nežádoucí účinky).

U pacientů užívajících kortikosteroidy byla hlášena epidurální lipomatóza, typicky při
dlouhodobém užívání vysokých dávek.

Účinky na oči
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u
pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo
odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta,
glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla
hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie
může vést k odchlípení sítnice.

Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit posteriorní subkapsulární katarakty a nukleární
katarakty (zejména u dětí), exoftalmus, nebo zvýšený nitrooční tlak, což může vést ke glaukomu s
možným poškozením optického nervu. Vznik sekundární plísňové a virové infekce oka může být
vyšší u pacientů léčených glukokortikoidy.
U nemocných s očním postižením při infekci herpes simplex a herpes zoster ophtalmicus mají být
kortikosteroidy podávány s opatrností vzhledem k hrozbě perforace rohovky.

Účinky na kardiovaskulární systém
Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidemie a hypertenze,
mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit náchylnými pro
další kardiovaskulární účinky, pokud jsou podávány vysoké dávky a dlouhodobě. Proto u těchto
pacientů používat kortikosteroidy uváženě a věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby
dalšímu monitorování srdeční činnosti. Nízká dávka a střídavé podávání může snížit výskyt
komplikací léčby kortikosteroidy.

Po rychlém intravenózním podání velkých dávek methylprednisolonu (více než 0,5 g podaného za
méně než 10 minut) byly hlášeny poruchy srdečního rytmu a/nebo cirkulační kolaps a/nebo srdeční
zástava. Po podání velké dávky methylprednisolonu byl hlášen výskyt bradykardie, jejíž výskyt
nemusí být závislý na rychlosti podání nebo délky trvání infuze.

Systémové kortikosteroidy je třeba používat v případě srdečního selhání s opatrností a pouze tehdy,
pokud je to nezbytně nutné.

Účinky na cévní systém
Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto
se kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými porucha
mi nebo k nim mohou mít predispozici.

Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s hypertenzí.

Účinky na gastrointestinální systém
Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní.

Neexistuje obecná shoda, zda kortikosteroidy jsou samy o sobě zodpovědné za žaludeční vředy,
které se vyskytly v průběhu léčby, nicméně léčba glukokortikoidy může maskovat příznaky
žaludečního vředu, takže k perforaci nebo krvácení může dojít bez výrazných bolestí. Léčba
glukokortikoidy může maskovat zánět pobřišnice nebo jiné známky či příznaky spojené


/ s gastrointesinálními poruchami jako je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní. V kombinaci s
nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje gastrointestinálních
vředů.

U nemocných s nespecifickou ulcerózní kolitidou mají být kortikosteroidy podávány s opatrností
v případě hrozby perforace, abscesu nebo jiných hnisavých infekcí, u nemocných s divertikulitidou,
čerstvými střevními anastomózami, nebo aktivními nebo latentními peptickými vředy.

Hepatobiliární účinky
Cyklické pulzní intravenózní podání methylprednisolonu (obvykle v dávkách 1 g/den) může vést
k poškození jater vyvolanému lékem, například k akutní hepatitidě. Doba do nástupu akutní
hepatitidy může činit několik týdnů či déle. Po přerušení léčby bylo pozorováno odeznění
nežádoucí příhody.

Účinky na muskuloskeletální systém
Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie; nejčastěji tyto
případy zahrnovaly nemocné s poruchami nervosvalového přenosu (myasthenia gravis) nebo
nemocné souběžně užívající anticholinergika, jakou jsou přípravky ovlivňující nervosvalový přenos
(pankuronium). Tyto formy akutní myopatie mají generalizovanou formu, mohou postihovat oční a
dýchací svalstvo a mohou vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatin kinázy. Po
vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až měsíce.

Osteoporóza je běžný, ale zřídka rozpoznaný nežádoucí účinek spojený s dlouhodobým užíváním
vysokých dávek glukokortikoidů.

Účinky na játra a žlučové cesty
Poškození jater vyvolané lékem včetně akutní hepatitidy nebo zvýšení hodnot jaterních enzymů
může být následkem cyklického pulzního intravenózního podávání methlyprednisolonu (obvykle
při počáteční dávce ≥ 1g/den). Byly hlášeny vzácné případy hepatotoxicity. Doba do vzniku může
být několik týdnů nebo delší. Ve většině hlášených případů nežádoucí účinky ustoupily po vysazení
léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.

Poruchy ledvin a močových cest
U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence
sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu.

Kortikosteroidy používat s opatrností u pacientů s insuficiencí ledvin. V případě renálního
selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

Vyšetření
Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku,
retenci sodíku a vody, a zvýšené vylučování draslíku. Je méně pravděpodobné, že se tyto účinky
vyskytnou u syntetických derivátů, s výjimkou jejich použití ve vysokých dávkách. Dietní omezení
soli a doplnění draslíku může být nezbytné. Všechny kortikoidy zvyšují vylučování vápníku.

Poranění, otravy a komplikace
Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto se u
těchto případů nemají rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou
mortalitu za 2 týdny nebo 6 měsíců, po zranění u pacientů, kterým byl podáván matrium-
methylprednisolon-sukcinát v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná
souvislost s léčbou natrium-methylprednisolon-sukcinátem .

Jiné

Protože komplikace léčby glukokortikoidy závisí na velikosti dávky a délce léčby, je nutno
v každém jednotlivém případě zvážit riziko/přínos ve vztahu k dávce a trvání léčby, zda použít


/ denní nebo přerušovanou léčbu.

Pro kontrolu stavu má být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu, a pokud je možné snížení
dávky, mělo by být postupné.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících
kobicistat, zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této
kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích
účinků kortikosteroidů (viz bod 4.5).


Kyselinu acetylsalicylovou a nesteroidní protizánětlivé léky je nutno používat s opatrností v
kombinaci s kortikosteroidy.

Feochromocytomová krize, která může být fatální, byla hlášena po podání systémových
kortikosteroidů. Kortikosteroidy se mají podávat pouze pacientům s podezřením nebo
identifikovaným feochromocytomem po zhodnocení přínosu a rizika.

Pediatrická populace

Pečlivě sledovat růst a vývoj kojenců a dětí dlouhodobě léčených kortikosteroidy. Růst může být
potlačen u dětí, kterým jsou glukokortikoidy podávány dlouhodobě, denně v rozdělených dávkách
a použití takového režimu má být omezeno na nejnutnější případy. Střídavé podávání
glukokortikoidů obvykle zabráni vzniku nebo minimalizuje tyto nežádoucí účinky.

Děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů můžou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.

Po podání methylprednisolonu předčasně narozeným dětem se může rozvinout hypertrofická
kardiomyopatie, a proto má být provedeno odpovídající diagnostické vyšetření a sledování srdeční
funkce a struktury.

Důležité informace o některých složkách přípravku

Benzylalkohol
Balení 500 mg, 1000 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje 9 mg benzylalkoholu v 1 ml
rozpouštědla.
Benzylalkohol může způsobit alergickou reakci. Intravenózní podání benzylalkoholu bylo spojeno
se závažnými nežádoucími účinky a úmrtím novorozenců („gasping syndrom“). Není známo, jaké
nejmenší množství benzylalkoholu může způsobit toxickou reakci. Přípravky obsahující
benzylalkohol se mají používat u novorozenců, pouze pokud je to nutné a pokud nejsou k dispozici
žádné jiné alternativy. U předčasně narozených dětí a novorozenců s nízkou porodní hmotností
může být vznik toxicity pravděpodobnější. Přípravky obsahující benzylalkohol se nemají používat
déle než 1 týden u dětí mladších 3 let, pokud to není nutné. Je důležité vzít v úvahu celkové
množství benzylalkoholu přijatého ze všech zdrojů.
Velké objemy benzylalkoholu se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména
u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin, stejně jako u těhotných nebo kojících žen, kvůli
riziku kumulace a toxicity (metabolická acidóza).
Přípravek Solu-Medrol bez obsahu benzylalkoholu je registrován.
Benzylalkohol může způsobit toxické a anafylaktoidní reakce u kojenců a dětí do 3 let (viz bod 4.3,
Kontraindikace).

Sodík


10 / Balení 125 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné lahvičce
Act-O-Vial, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Balení 250 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje 32,6 mg sodíku v jedné lahvičce Act-O-Vial, což
odpovídá 1,63 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro
dospělého, který činí 2 g sodíku.
Balení 500 mg přípravku Solu-Medrol v jedné lahvičce s práškem a 7,8 ml rozpouštědla obsahuje
58,3 mg sodíku, což odpovídá 2,92 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou
podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. Jeden 1 ml rozpouštědla obsahuje 9 mg
benzylalkoholu, což odpovídá 9 mg/ml.
Balení 1000 mg přípravku Solu-Medrol v jedné lahvičce s práškem a 15,6 ml rozpouštědla
obsahuje 116,8 mg sodíku, což odpovídá 5,84 % doporučeného maximálního denního příjmu
sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. Jeden 1 ml rozpouštědla
obsahuje 9 mg benzylalkoholu, což odpovídá 9 mg/ml.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Methylprednisolon je substrátem pro cytochrom P450 (CYP) a je metabolizován především
enzymem CYP3A4. CYP3A4 je dominantní enzym z nejpočetnější CYP podskupiny v játrech
dospělých lidí. Katalyzuje 6β-hydroxylaci steroidů, hlavní fázi I metabolického kroku pro
endogenní a syntetické kortikoidy. Mnoho dalších sloučenin jsou také substrátem CYP3A4, některé
z nich (stejně jako jiné léky) prokázaly, že mění metabolismus glukokortikoidů indukcí (exprese)
nebo inhibicí enzymu CYP3A4.

CYP3A4 inhibitory - Léky, které inhibují aktivitu CYP3A4 obecně snižují jaterní clearance a
zvyšují plazmatické koncentrace CYP3A4 léků, jako je methylprednisolon. V přítomnosti
inhibitoru CYP3A4 může být potřeba titrovat dávku methylprednisolonu, aby se zabránilo vzniku
steroidní toxicity.

Induktory CYP3A4 - Léky, které indukují aktivitu CYP3A4 obecně zvyšují jaterní clearance, což
vede ke snížení plazmatické koncentrace léků, které jsou substrátem pro CYP3A4. Současné
podávání může k dosažení požadovaného výsledku vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu.

Substráty CYP3A4 - v přítomnosti jiného substrátu pro CYP3A4 může být jaterní clearance
methylprednisolonu ovlivněna, s odpovídajícími úpravami dávkování. Je možné, že nežádoucí
účinky spojené s užíváním léku samotného se mohou pravděpodobněji vyskytnout při souběžném
podávání.

NON-CYP3A4-zprostředkované účinky - Další interakce a účinky, které se objevují u
methylprednisolonu, jsou popsány v tabulce 2 níže.

Tabulka 1 obsahuje seznam a popis nejčastějších a/nebo klinicky významných lékových interakcí
nebo účinků methylprednisolonu.

Tabulka 1. Významné lékové nebo látkové interakce/účinky s methylprednisolonem

Třída nebo typ léku
- LÉK nebo LÁTKA
Interakce/Účinek
Antibakterialní léky
- ISONIAZID
CYP3A4 INHIBITOR. Navíc je možný účinek
methylprednisolonu na zvýšení rychlosti acetylace a clearance
isoniazidu.
Antibiotikum,
Antituberkulotikum
- RIFAMPIN
CYP3A4 INDUKTOR
Antikoagulancia (perorální)

Vliv methylprednisolonu na perorální antikoagulancia je
variabilní. Existují údaje jak o zvýšení i o snížení účinku


11 / Třída nebo typ léku
- LÉK nebo LÁTKA
Interakce/Účinek
antikoagulancií, pokud jsou podávány současně s kortikosteroidy.
Proto se k udržení požadovaného antikoagulačního účinku mají
monitorovat indexy.
Antikonvulziva
- KARBAMAZEPIN

CYP3A4 INDUKTOR (a SUBSTRÁT)
Antikonvulziva
- FENOBARBITAL
- FENYTOIN

CYP3A4 INDUKTOR
Anticholinergika
- NEUROMUSKULÁRNÍ
BLOKÁTORY
Kortikosteroidy mohou ovlivnit účinek anticholinergik:
1) při současném podávání vysokých dávek kortikosteroidů a
anticholinergik, jako jsou neuromuskulární blokátory, byla hlášena
akutní myopatie (pro další informace viz bod 4.4 Zvláštní
upozornění, účinky na muskuloskeletální systému)
2) antagonismus neuromuskulární blokády vyvolané pankuroniem
a vekuroniem byl hlášen u pacientů užívajících kortikosteroidy.
Tuto interakci lze očekávat u všech kompetitivních
neuromuskulárních blokátorů.
Anticholinesterázy Steroidy mohou snížit účinky anticholinesteráz u myasthenia
gravis.
Antidiabetika Vzhledem k tomu, že kortikosteroidy mohou zvýšit koncentrace
glukózy v krvi, může být nutná úprava dávkování antidiabetik.
Antiemetika
- APREPITANT
- FOSAPREPITANT

CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)
Antimykotika
- ITRAKONAZOL
- KETOKONAZOL

CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)
Farmakokinetické urychlovače
- KOBICISTAT
CYP3A4 INHIBITOR
Antivirotika
- INHIBITORY HIV-
PROTEÁZY
CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)
1) Inhibitory proteázy, jako jsou indinavir a ritonavir, můžou
zvýšit plazmatické koncentrace kortikosteroidů.
2) Kortikosteroidy mohou indukovat metabolismus inhibitorů
HIV-proteázy s následným snížením plazmatických koncentrací.
Inhibitory aromatázy
- AMINOGLUTETHIMID
Aminoglutethimidem vyvolané potlačení funkce nadledvin může
způsobit exacerbaci endokrinních poruch vyvolaných
dlouhodobou léčbou glukokortikoidy.
Blokátory vápníkového kanálu
- DILTIAZEM

CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)
Kontraceptiva (perorální)
- ETHINYLESTRADIOL/
NORETHISTERON

CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)


- GRAPEFRUITOVÝ
DŽUS

CYP3A4 INHIBITOR
Imunosupresiva
- CYKLOSPORIN


CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)
1) K vzájemné inhibici metabolismu dochází při souběžném
podávání cyklosporinu a methylprednisolonu, který může zvýšit
plazmatické koncentrace jednoho nebo obou léků. Z tohoto
důvodu je možné, že nežádoucí účinky spojené s užíváním léku
samotného mohou být pravděpodobnější při souběžném podávání.
2) při současném podávání cyklosporinu a methylprednisolonu
byly hlášeny křeče.


12 / Třída nebo typ léku
- LÉK nebo LÁTKA
Interakce/Účinek
Imunosupresiva
- CYKLOFOSFAMID
- TAKROLIMUS

CYP3A4 SUBSTRÁT
Makrolidová antibiotika
- KLARITHROMYCIN
- ERYTHROMYCIN

CYP3A4 INHIBITOR (a SUBSTRÁT)

Makrolidová antibiotika
- TROLEANDOMYCIN CYP3A4 INHIBITOR
NSA (nesteroidni protizánětlivé
léky)
- kyselina acetylsalicylová
(ve vysokých dávkách)

1) Může být zvýšený výskyt gastrointestinálního krvácení a
ulcerace, pokud jsou kortikosteroidy podávány s NSA.
2) Methylprednisolon může zvyšovat clearance vysokých dávek
kyseliny acetylsalicylové, což může vést ke sníženým hladinám
salicylátů v séru. Ukončení léčby methylprednisolonem může vést
ke zvýšeným hladinám salicylátů v séru, což by mohlo mít za
následek zvýšené riziko toxicity salicylátů.
Látky odbourávající draslík Pokud jsou kortikosteroidy podávány současně s látkami
odbourávajícími draslík (např. diuretika, amfotericin B), mají být
pacienti pečlivě sledováni pro rozvoj hypokalemie. Zvýšené riziko
hypokalemie existuje také při současném užívání kortikosteroidů u
amfotericinu B, xantenů nebo beta2 agonistů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy nepříznivě ovlivňují fertilitu (viz bod 5.Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná.


Těhotenství
Některé studie se zvířaty ukázaly, že kortikosteroidy, pokud se v těhotenství aplikují ve vysokých
dávkách, mohou způsobit malformaci plodu. Ačkoliv se nezdá se, že by podání kortikosteroidů
těhotným ženám vedlo ke vzniku kongenitálních abnormalit, výsledky studií při léčbě těhotných
žen poškození plodu zcela nevylučují. Protože nebyly provedeny adekvátní reprodukční studie
s natrium methylprednisolon sukcinátem u lidí, má být tento léčivý přípravek použit v těhotenství
pouze po pečlivém posouzení poměru přínosu a rizika pro matku a plod.

Některé kortikosteroidy snadno prostupují placentou. V jedné retrospektivní studii byl zjištěn
zvýšený výskyt nižší porodní hmotnosti u dětí narozených ženám užívajících kortikosteroidy.
Ukazuje se, že u lidí je riziko nízké porodní váhy závislé na dávce a může být minimalizováno
podáváním nižších dávek kortikosteroidů. Děti narozené matkám, jimž byly během těhotenství
podány vyšší dávky kortikosteroidů, je nutno pozorně sledovat a co nejdříve odhalit případné
známky adrenální insuficience, přestože pravděpodobnost jejího výskytu u novorozenců, kteři byli
nitroděložně vystaveni působení kortikosteroidů, se jeví být velmi malá.

Nejsou známy žádné účinky kortikosteroidů na porodní stahy a samotný porod.

U dětí narozených ženám léčených dlouhodobě kortikoidy během těhotenství, byl pozorován šedý
zákal.

Balení 500 mg a 100 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje konzervační látku benzylalkohol.
Benzylalkohol může prostupovat placentou. (viz bod 4.4).

Kojení


13 / Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka.

Kortikosteroidy procházející do mateřského mléka mohou potlačit růst a ovlivňovat endogenní
produkci glukokortikoidů u kojenců.
Tento léčivý přípravek se má používat v období kojení pouze po pečlivém posouzení poměru
přínosu a rizika pro matku a plod.

Balení 500 mg a 100 mg přípravku Solu-Medrol obsahuje konzervační látku benzylalkohol (viz
bod 4.4).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinek kortikosteroidů na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl soustavně zkoumán. Možné
nežádoucí účinky po léčbě kortikoidy jsou závratě, vertigo, poruchy vidění a únava. V případě
výskytu těchto potíží pacienti nemají řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

U intratekálního/epidurálního způsobu podání byly hlášeny následující nežádoucí účinky:
arachnoiditida, funkční gastrointestinální poruchy/dysfunkce močového měchýře, bolesti hlavy,
meningitida, paraparéza/paraplegie, záchvat, senzorické poruchy. Frekvence výskytu těchto
nežádoucích účinků není známá.

V následující tabulce jsou nežádoucí účinky uvedeny podle tříd orgánových systémů a
preferovaných termínů mezinárodní lékařské terminologie MedDRA.

Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0)
Frekvence: není známo
(z dostupných údajů nelze určit)
Infekce a infestace Oportunní infekce, infekce, peritonitida#
Poruchy krve a lymfatického
systému
Leukocytóza

Poruchy imunitního systému Hypersenzitivita na lék, anafylaktoidní reakce, anafylaktické
reakce
Endokrinní poruchy Cushingoidní syndrom, hypopituitarismus, steroidní abstinenční
syndrom
Poruchy metabolismu a
výživy
Metabolická acidóza, epidurální lipomatóza, retence sodíku,
retence tekutin, hypokalemická alkalóza, dyslipidemie, porucha
tolerance glukózy, zvýšená potřeba insulinu (nebo perorálních
antidiabetik), lipomatóza, zvýšená chuť k jídlu (což může mít za
následek zvýšení tělesné hmotnosti)
Psychiatrické poruchy Afektivní poruchy (včetně depresivní nálady, euforické nálady,
citové lability, závislosti na drogách, sebevražedných myšlenek),
psychotické poruchy (včetně mánie, bludů, halucinací,
schizofrenie), duševní poruchy, změny osobnosti, stav
zmatenosti, úzkost, prudké změny nálad, abnormální chování,
nespavost, podrážděnost
Poruchy nervového systému Zvýšený nitrolební tlak (s edémem papily [benigní intrakraniální
hypertenze]), záchvat, ztráta paměti, kognitivní poruchy, závratě,
bolest hlavy
Poruchy oka Chorioretinopatie, katarakta, glaukom, exoftalmus, rozmazané
vidění (viz také bod 4.4)
Poruchy ucha a labyrintu Vertigo


14 / Tabulka 2. Tabulka nežádoucích účinků
Třída orgánových systémů
(MedDRA v. 18.0)
Frekvence: není známo
(z dostupných údajů nelze určit)
Srdeční poruchy Městnavé srdeční selhání (u disponovaných pacientů), arytmie
Cévní poruchy Trombóza, hypertenze, hypotenze, trombotické příhody
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Plicní embolie, singultus
Gastrointestinální poruchy Žaludeční vředy (s možností perforace a krvácení peptického
vředu), perforace střev, žaludeční krvácení, pankreatitida,
ulcerózní zánět jícnu, ezofagitida, nadýmání, bolest břicha,
průjem, dyspepsie, nauzea
Poruchy jater a žlučových
cest
Hepatitida†, zvýšené hodnoty jaterních enzymů
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Angioedém, hirsutismus, petechie, ekchymóza, atrofie kůže,
zarudnutí, zvýšená potivost, kožní strie, vyrážka, svědění,
kopřivka, akné, hypopigmentace kůže
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Svalová slabost, myalgie, myopatie, svalová atrofie, osteoporóza,
osteonekróza, patologická zlomenina, neuropatická artropatie,
artralgie, zpomalení růstu
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Nepravidelná menstruace
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Zhoršené hojení ran, periferní edém, únava, malátnost, reakce
v místě vpichu
Vyšetření Zvýšení nitroočního tlaku, snížení tolerance sacharidů, snížení
draslíku v krvi, zvýšení vápníku v moči, zvýšení močoviny
v krvi, potlačení reakcí na kožní testy*
Poranění, otravy a
procedurální komplikace
Kompresivní fraktura páteře, ruptura šlachy
* Nejedná se o upřednostňovaný termín podle databáze MedDRA
† Hepatitida byla hlášena při intravenózním podání (viz bod 4.4).
# Peritonitida může být primárně projevenou známkou či příznakem gastrointestinální poruchy jako je perforace,
obstrukce či zánět slinivky břišní (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Neexistuje klinický syndrom akutního předávkování kortikosteroidy. Zprávy o akutní toxicitě
a/nebo úmrtí po předávkování kortikoidy jsou vzácné. V případě předávkování neexistuje
specifické antidotum, léčba je podpůrná a symptomatická. Methylprednisolon je dialyzovatelný.




15 / 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: glukokortikoidy, methylprednisolon
ATC kód: H02AB

Methylprednisolon je silný protizánětlivý steroid. Vykazuje vyšší protizánětlivou aktivitu než
prednisolon a menší tendenci zadržovat sodík a vodu.

Natrium-methylprednisolon-sukcinát má stejný metabolický a protizánětlivý účinek jako
methylprednisolon. Pokud je podáván parenterálně a v ekvimolárním množství, mají obě
sloučeniny stejnou biologickou aktivitu. Po intravenózním podání je relativní účinnost natrium-
methylprednisolon- sukcinátu a natrium-hydrokortison sukcinátu vyjádřená snížením počtu
eozinofilů nejméně čtyři ku jedné. Podobný rozdíl v účinnosti je pozorován po perorálním podání
obou přípravku.

Natrium-methylprednisolon-sukcinát byl hodnocen u akutního poranění míchy ve dvou
randomizovaných, dvojitě zaslepených, srovnávacích Národních studiích akutního poranění míchy
(NASCIS 2 a 3). Účinek vysoké dávky natrium-methylprednisolon-sukcinátu podávaného
intravenózně v počátační dávce 30 mg/kg ve formě bolusu po dobu 15 minut, po které o 45 minut
později následovala kontinuální infuze 5,4 mg/kg/hodinu po dobu 24 hodin, byl pro obnovu
neurologických funkcí významný, pokud byla dávka podána pacientům do 8 hodin od poranění
(NASCIS 2). Obnova motorických funkcí byla vyšší u pacientů, u nichž byla léčba zahájena mezi
až 8 hodinami od poranění, a kteří byli léčeni v uvedeném režimu po dobu 48 hodin (NASCIS 3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetický profil methylprednisolonu je lineární bez ohledu na způsob podání.

Absorpce:
Ve studii intramuskulárního podání 40 mg methylprednisolonu 14 zdravým dospělým
dobrovolníkům byla vrcholová plazmatická koncentrace 454 ng/ml dosažena za 1 hodinu. Po hodinách poklesly plazmatické koncentrace methylprednisolonu na 31,9 ng/ml. Po 18 hodinách
nebyl již methylprednisolon detekovatelný. Na základě hodnocení plochy pod křivkou, která
indikuje celkové množství absorbované látky, bylo zjištěno, že intramuskulární podání
methylprednisolonu bylo ekvivalentní stejnému množství podanému intravenózně.

Výsledky studie prokázaly, že ester natrium-methylprednisolon-sukcinát u se po všech cestách
podání rychle a významně přeměňuje na účinný methylprednisolon. Absorpce volného
methylprednisolonu po intravenózním a intramuskulárním podání je ekvivalentní a signifikantně
vyšší než po perorálním podání tablet nebo roztoku. Vzhledem k tomu, že rozsah absorpce
methylprednisolonu po intravenózním a intramuskulárním podání byl ekvivalentní (přestože se
větší množství hemisukcinát esteru objevilo v cirkulaci po intravenózním podání), lze usuzovat, že
ester se přeměňuje po intramuskulárním podání v tkáních a následně se absorbuje ve formě volného
methylprednisolonu.

Distribuce:

Methylprednisolon je významně distribuován do tkání, prochází hematoencefalickou bariérou a je
vylučován do mateřského mléka. Jeho zdánlivý distribuční objem je přibližně 1,4 l/kg. Vazba
methylprednisolonu na plazmatické proteiny u lidí je přibližně 77%.

Biotransformace:

Methylprednisolon se u člověka metabolizuje v játrech na neaktivní metabolity, hlavní jsou 20α-


16 / hydroxymethylprednisolon a 20β-hydroxymethylprednisolon.
Metabolismus v játrech se děje zejména prostřednictvím CYP3A4. (Pro seznam lékových interakcí
založených na metabolismu zprostředkovaného CYP3A4, viz bod

4.5 Interakce s jinými léčivými

přípravky a jiné formy interakce.)

Methylprednisolon, stejně jako mnoho CYP3A4 substrátů, může být také podkladem pro ATP-
kazetové vázání (ABC) transportního proteinu P-glykoproteinu, který ovlivňuje tkáňovou distribuci
a interakce s ostatními léčivými přípravky.

Eliminace:

Průměrný poločas eliminace pro celkový methylprednisolon je v rozmezí 1,8 až 5,2 hodiny.
Celková clearance je přibližně 5 až 6 ml/min/kg.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání
nebylo zjištěno žádné neočekávané nebezpečí. Toxicita v studiích opakovaného podávání je
očekávána při pokračující expozici exogenním steroidům kůry nadledvin.

Karcinogeneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen v karcinogenních studiích s hlodavci. Byly získány
variabilní výsledky s jinými glukokortikoidy, jejichž karcinogenita se testovala na myších a
potkanech. Z publikovaných údajů však vyplývá, že několik příbuzných glukokortikoidů včetně
budesonidu, prednisolonu a triamcinolonacetonidu může zvyšovat incidenci hepatocelulárních
adenomů a karcinomů po perorálním podání samečkům potkanů v pitné vodě. K těmto
tumorogenním účinkům docházelo u dávek, které byly nižší než typické klinické dávky v mg/m2.


Mutageneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen z hlediska genotoxicity. Avšak methylprednisolon-
sulfonát, jehož struktura se podobá methylprednisolonu, nebyl mutagenní s anebo bez metabolické
aktivace v Salmonella typhimurium při 250 až 2 000 μg/plotnu, nebo v savčím buněčném genovém
mutačním testu využívajícím vaječníkové buňky čínského křečka při 2 000 až 10 000 μg/ml.
Methylprednisolon suleptanát neindukoval neplánovanou DNA syntézu v primárních hepatocytech
potkanů při 5 až 1 000 μg/ml. Navíc, z průzkumu zveřejněných údajů vyplývá, že
prednisolonfarnezylát (PNF), jenž má podobnou strukturu jako methylprednisolon, nebyl
mutagenní s metabolickou aktivací anebo bez ní v Salmonella typhimurium a Escherichia coli
kmenech při 312 až 5 000 μg/plotnu. V linii fibroblastických buněk křečka čínského způsobil PNF
mírné zvýšení incidence strukturálních chromozomálních aberací s metabolickou aktivací při
nejvyšší testované koncentraci 1 500 μg/ml.


Reprodukční toxicita
Bylo prokázáno, že kortikosteroidy snižují fertilitu při podání potkanům.
Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná.
Samcům potkanů se podával kortikosteron v dávkách 0, 10 a 25 mg/kg/den subkutánní injekcí
jedenkrát denně po dobu 6 týdnů, a pářili se s neošetřenými samicemi. Po 15 dnech se vysoká
dávka snížila na 20 mg/kg/den. Bylo pozorováno snížení počtu kopulačních spojení, což mohl být
sekundární následek snížení hmotnosti vedlejších orgánů. Snížil se počet implantací a živých
plodů.

U řady druhů byl prokázán teratogenní účinek kortikosteroidů, pokud byly podávány v dávkách
odpovídajících lidské dávce. V reprodukčních studiích na zvířatech bylo prokázáno, že
glukokortikoidy, například methylprednisolon, zvýšily incidenci malformací (rozštěp patra,


17 / kosterní malformace), embryo-fetální letality (např. zvýšení resorpcí) a intrauterinní růstové
retardace.
.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam všech pomocných látek

Balení 125 mg, 250 mg:
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, hydrogenfosforečnan sodný.
Rozpouštědlo: voda pro injekci.

Balení 500 mg, 1000 mg:
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, hydrogenfosforečnan sodný.
Rozpouštědlo: benzylalkohol (E 1519), voda pro injekci.


6.2 Inkompatibility

Kompatibilita a stabilita intravenózních roztoků natrium-methylprednisolon-sukcinátu v
intravenózních směsích s jinými léky závisí na pH směsi, koncentraci, času, teplotě a schopnosti
methylprednisolonu se rozpouštět. Aby se předešlo problémům s kompatibilitou a stabilitou,
doporučuje se vždy, kdy je to možné, podat roztok natrium-methylprednisolon-sukcinátu odděleně
od jiných léčiv, buďto v samostatné i.v. injekci, pomocí komůrky k i.v aplikaci léčiv nebo
prostřednictvím dvojcestné kanyly ve tvaru Y pro i.v. infuzi, jež zajistí oddělené podání léku (pro
další informace viz bod 4.5)

Aby se předešlo problémům s kompatibilitou a stabilitou, doporučuje se, aby se natrium-
methylprednisolon-sukcinát podával odděleně od ostatních látek, které jsou podávány
prostřednictvím intravenózního podání. Léky, které jsou v roztoku fyzikálně nekompatibilní
s natrium-methylprednisolon-sukcinátem zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na: alopurinol sodný,
doxapram-hydrochlorid, tigecyklin, diltiazem-hydrochlorid, glukonát vápenatý, vekuronium-
bromid, rokuronium-bromid, cisatrakurium-besylát, glykopyrolát, propofol.


6.3. Doba použitelnosti

Balení 125 mg: 2 roky
Balení 250 mg, 500 mg, 1000 mg: 5 let

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Balení 125 mg a 250 mg
Nenaředěný přípravek uchovávejte při teplotě do 30 °C. Po naředění roztok ihned spotřebujte.

Balení 500 mg a 1000 mg
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Po naředění roztok ihned
spotřebujte.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Balení 125 mg a 250 mg obsahuje prášek pro přípravu injekčního roztoku a rozpouštědlo:
Kompaktní dvoukomorová skleněná lahvička Act-O-Vial se dvěma pryžovými zátkami (vnitřní
odděluje rozpouštědlo od lyofilizátu, vnější zátka je opatřena hliníkovým kryten a ochranným
plastovým víčkem ), krabička.
Velikost balení: 125 mg - jedna lahvička Act-O-Vial + 2 ml rozpouštědla


18 / 250 mg - jedna lahvička Act-O-Vial + 4 ml rozpouštědla

Balení 500 mg a 1000 mg obsahuje prášek pro přípravu injekčního roztoku a rozpouštědlo:
Zapertlovaná lahvička s Al krytem a plastovým chráničem (l lahvička prášku pro přípravu
injekčního roztoku a l lahvička rozpouštědla), krabička.
Velikost balení: 500 mg - jedna lahvička s 500 mg léčivé látky + lahvička s 7,8 ml rozpouštědla
1000 mg - jedna lahvička s 1000 mg léčivé látky + lahvička s 15,6 ml rozpouštědla

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

U parenterálně podávaných přípravků je nutno před aplikací, pokud to forma roztoku a způsob
balení umožní, zkontrolovat zbarvení roztoku a zjistit, zda neobsahuje částice.

a) Act-O-Vial dvoukomorová lahvička
1. Stlačte plastový aktivátzor směrem dolů a vytlačte rozpouštědlo do dolního oddílu lahvičky.
2. Jemně protřepejte, aby se roztok dobře promíchal.
3. Sejměte plastový kryt chránící střed zátky.
4. Sterilizujte povrch zátky vhodným desinfekčním prostředkem.
5. Zaveďtet jehlu kolmo středem zátky tak hluboko, aby bylviditelný její hrot. Lahvičku obraťte a
natáhněte dávku.

b) Do lahvičky se sterilním práškem přidat za aseptických podmínek ředící roztok. Používat pouze
k tomuto účelu určený ředící roztok.

Příprava roztoku pro i.v. infuzi
K přípravě roztoku pro i.v. infuzi je nutno nejdříve rozpustit Solu-Medrol podle pokynů. Léčbu lze
zahájit podáváním přípravku Solu-Medrol i.v. po dobu alespoň 5 minut (dávky do 250 mg včetně)
až po nejméně 30 minut (dávky vyšší než 250 mg). Následné dávky se nabírají a aplikují
podobným způsobem. Podle potřeby lze medikaci podávat i ve formě zředěných roztoků
smícháním rozpuštěného přípravku s 5% glukózou ve vodě, normálním fyziologickým roztokem,
5% glukózou v 0,45% nebo 0,9% chloridu sodném.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol.s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

56/045/75-B/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28.12.Datum posledního prodloužení registrace: 16.10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

30. 9.