rodový: Účinná látka: Skupina ATC: -
Obsah účinnej látky: balenie: Sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Paricalcitol Teva 5 mikrogramů/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 5 mikrogramů.
Lahvička s 1 ml injekčního roztoku obsahuje paricalcitolum 5 mikrogramů.
Lahvička s 2 ml injekčního roztoku obsahují paricalcitolum 10 mikrogramů.
Pomocné látky se známým účinkem:
Bezvodý ethanol a propylenglykol Lahvička s 1 ml injekčního roztoku obsahuje 79,1 mg bezvodého ethanolu a 415,2 mg
propylenglykolu.
Lahvička s 2 ml injekčního roztoku obsahuje 158,2 mg bezvodého ethanolu a 830,4 mg
propylenglykolu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok
Čirý a bezbarvý vodný roztok bez viditelných částic
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Parikalcitol je indikován u dospělých k prevenci a léčbě sekundární hyperparatyreózy u
hemodialyzovaných pacientů s chronickým selháním ledvin.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
1) Úvodní dávka má být vypočítána na základě výchozích hladin paratyreoidálního hormonu (PTH):
Úvodní dávka parikalcitolu se vypočítá dle následujícího vzorce:
Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l
NEBO
= výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml80
a podá se intravenózní (i.v.) bolus, ne častěji než každý druhý den kdykoliv během dialýzy.
Maximální dávka, jejíž bezpečnost potvrdily klinické studie, je 40 mikrogramů.
Titrační dávka
V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu
selhání ledvin jsou hladiny maximálně 1,5-3x vyšší než je horní hranice normální hodnoty u
neuremických pacientů, tj. 15,9 až 31,8 pmol/l (150-300 pg/ml) pro intaktní PTH. K dosažení
příslušných fyziologických výsledných parametrů je nutné pečlivé sledování a individuální titrace
dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového
součinu Ca x P nad 5,2 mmol2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit dávku nebo léčbu parikalcitolem přerušit
do doby, než dojde k normalizaci těchto parametrů. Poté se opět zahájí podávání parikalcitolu, a to
nižší dávkou. Může být nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako odpověď na
léčbu.
V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky:
Navrhované dávkovací doporučení(Úprava dávkování ve 2 až 4týdenních intervalech)
Hladina iPTH ve vztahu k výchozím
hodnotámÚprava dávky parikalcitolu
Stejná nebo zvýšená Zvýšení o 2 až 4 mikrogramySnížení o < 30%
Snížení o ≥30%, ≤60% Beze změnySnížení o > 60% Snížení o 2 až 4 mikrogramyiPTH < 15,9 pmol/l (150 pg/ml)
Jakmile je určena dávka, je nutné stanovovat hladiny kalcia a fosfátů v séru nejméně v měsíčních
intervalech. Stanovení intaktního PTH v séru se doporučuje každé 3 měsíce. Během úpravy dávky
parikalcitolu může být potřebné provádět častější laboratorní vyšetření.
Porucha funkce jater Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater
jsou obdobné jako u zdravých osob. U této skupiny pacientů není zapotřebí provádět úpravu dávky. U
pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou žádné zkušenosti s dávkováním.
Pediatrická populace (0-18 let)Bezpečnost a účinnost přípravku Paricalcitol Teva u dětí ve věku 0-18 let nebyla stanovena. Nejsou
dostupné žádné údaje s podáváním u dětí do 5 let věku. Aktuálně dostupné údaje týkající se
pediatrických pacientů jsou uvedeny v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení
ohledně dávkování.
Starší pacienti (>65 let)U pacientů ve věku 65 let a starších jsou jen omezené zkušenosti s používáním parikalcitolu během
klinických studií fáze III. V těchto studiích nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti nebo
bezpečnosti mezi pacienty ve věku 65 a staršími a pacienty mladšími.
Způsob podání
Paricalcitol Teva injekční roztok je podáván centrálním žilním katetrem během hemodialýzy.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Intoxikace vitaminem D
Hyperkalcemie
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Nadměrná suprese parathormonu může mít za následek zvýšení hladin kalcia v séru a může vést k
metabolickému kostnímu onemocnění. Pro dosažení odpovídajících fyziologických výsledků je nutné
monitorování pacienta a individuální titrace dávky.
Pokud se rozvine klinicky významná hyperkalcemie a pacient dostává kalciové vazače fosfátů, je
nutné jejich dávku snížit nebo jejich podávání přerušit.
Chronická hyperkalcemie může být spojena s generalizovanou vaskulární kalcifikací a kalcifikací
dalších měkkých tkání.
Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D se nesmí podávat společně s parikalcitolem
vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.5).
Toxicita digitalisu je znásobena při hyperkalcemii jakéhokoliv původu, je tedy zapotřebí opatrnosti,
pokud je digitalis předepsán spolu s parikalcitolem (viz bod 4.5).
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání parikalcitolu s ketokonazolem (viz bod 4.5).
Tento léčivý přípravek obsahuje 10% v/v ethanolu (alkoholu). Jedna dávka může obsahovat až 0,63 g
ethanolu. Ethanol je škodlivý u pacientů s alkoholismem. Obsah ethanolu je nutné vzít v úvahu u
těhotných nebo kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou pacienti s jaterním
onemocněním nebo epilepsií.
Tento léčivý přípravek obsahuje propylenglykol, který může způsobit příznaky opilosti.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Žádné studie interakcí nebyly s parikalcitolem v injekční formě provedeny. Nicméně interakční studie
zaměřená na současné užívání ketokonazolu a parikalcitolu byla provedena u lékové formy tobolek.
Současně s parikalcitolem nemá být užíván fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D
vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.4).
Vysoké dávky přípravků s obsahem kalcia nebo thiazidových diuretik mohou zvýšit riziko
hyperkalcemie.
Přípravky obsahující aluminium (např. antacida, vazače fosfátů) nemají být dlouhodobě podávány
zároveň s léčivými přípravky obsahujícími vitamín D, protože by mohlo dojít ke zvýšení obsahu
aluminia v krvi a vzniku aluminiové kostní toxicity.
Přípravky obsahující magnézium (např. antacida) nemají být užívány současně s přípravky
obsahujícími vitamín D, protože by mohlo dojít ke vzniku hypermagnezemie.
Ketokonazol je známým nespecifickým inhibitorem některých enzymů cytochromu P450. Dostupné
údaje z in vivo a in vitro analýz naznačují, že ketokonazol může interagovat s enzymy, které jsou
zodpovědné za metabolismus parikalcitolu a jiných analogů vitamínu D. Pokud je parikalcitol podáván
s ketokonazolem, je zapotřebí opatrnosti (viz bod 4.4). U zdravých jedinců byl sledován vliv
vícečetného podání ketokonazolu, podávaného v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 5 dní na
farmakokinetiku parikalcitolu ve formě tobolek. V přítomnosti ketokonazolu byla Cmax parikalcitolu
ovlivněna jen minimálně, zato AUC0-∞ se přibližně zdvojnásobila. Průměrný poločas parikalcitolu v
přítomnosti ketokonazolu byl 17 hodin, v porovnání s 9,8 hodinami, kdy byl parikalcitol podáván
samostatně. Výsledky této studie naznačují, že po perorálním podáním parikalcitolu pravděpodobně
není maximální zvýšení AUC∞ parikalcitolu, pramenící z jeho interakce s ketokonazolem, větší, než
přibližně dvojnásobné.
Toxicita digitalisu je znásobena při hyperkalcemii jakéhokoliv původu, proto je třeba opatrnosti, je-li
digitalis předepsán současně s parikalcitolem (viz bod 4.4).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíNeexistují adekvátní údaje o použití parikalcitolu u těhotných žen. Studie na zvířatech prokázaly
reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko při jeho použití u lidí není známo. Paricalcitol
Teva nemá být u těhotných žen užíván, pokud to není nezbytně nutné.
Kojení Studie na zvířatech ukázaly, že parikalcitol nebo jeho metabolity jsou v malém množství vylučovány
do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat/přerušit kojení nebo pokračovat/přerušit léčbu
parikalcitolem, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby parikalcitolem pro ženu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Parikalcitol může mít malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Po podání parikalcitolu se
mohou vyskytnout závratě (viz bod 4.8).
4.8 Nežádoucí účinky
Parikalcitolem bylo ve fázi II/III/IV klinických studií léčeno přibližně 600 pacientů. Celkově hlásilo
nežádoucí účinky 6% pacientů léčených parikalcitolem.
Nejčastějším nežádoucím účinkem souvisejícím s léčbou parikalcitolem byla hyperkalcemie u 4,7%
pacientů. Hyperkalcemie je závislá na nadměrném snížení hladiny PTH a lze ji minimalizovat
správnou titrací dávky.
Klinické a laboratorní nežádoucí účinky, jejichž výskyt v souvislosti s parikalcitolem je přinejmenším
možný, jsou uvedeny dle tříd orgánových systémů MedDRA, upřednostňovaného názvu a frekvence.
Jsou používány tyto kategorie četnosti: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté
(≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).
Třídy orgánových
systémů
Časté Méně časté Není známo Infekce a infestace Sepse, pneumonie, infekce,faryngitida, vaginální
infekce, chřipka
Novotvary benigní,
maligní a blíženeurčené (zahrnující
cysty a polypy)
Karcinom prsu
Poruchy krve a
lymfatického systému Anémie, leukopenie,
lymfadenopatie
Poruchy imunitního
systému
Hypersenzitivita Laryngeální edém,
angioedém
urtikarie
Endokrinní poruchy Hypoparatyreóza Hyperparatyreóza Poruchy metabolismu
a výživy
Hyperkalcemie,hyperfosfatemie
Hyperkalemie,
hypokalcemie, anorexie
Psychiatrické poruchy Stav zmatenosti, delirium,depersonalizace,
agitovanost, nespavost,
nervozita
Poruchy nervového
systémuBolest hlavy, dysguesie Kóma, cévní mozkovápříhoda, tranzitorní
ischemická ataka, synkopa,
myoklonus, hypestezie,
parestezie, závratě
Poruchy oka Glaukom, konjunktivitida Poruchy ucha a
labyrintu
Poruchy ucha Srdeční poruchy Srdeční zástava, arytmie,
flutter síní
Cévní poruchy Hypertenze, hypotenze Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy Plicní edém, astma,
dyspnoe, epistaxe, kašel
Gastrointestinální
poruchy Krvácení z rekta, kolitida,
průjem, gastritida,
dyspepsie, dysfagie, bolesti
břicha, zácpa, nauzea,
zvracení, sucho v ústech,
gastrointestinální poruchy
Gastrointestinální
krvácení
Poruchy kůže apodkožní tkáně
Pruritus Bulózní dermatitida,alopecie, hirsutismus,
vyrážka, hyperhidróza
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně Artralgie, ztuhlost kloubů,
bolesti zad, svalové
fascikulace, myalgie
Poruchy reprodukčního
systému a prsu Bolesti prsou, erektilní
dysfunkce
Celkové poruchy a
reakce v místě aplikace Poruchy chůze, edém,
periferní edém, bolest,
bolest v místě injekčního
vpichu, horečnaté stavy,
bolest na hrudi, celkové
zhoršení stavu, astenie,
malátnost, žízeň
Vyšetření Prodloužená dobakrvácivosti, zvýšení hladiny
aspartátaminotransferázy,
abnormality v laboratorních
výsledcích, úbytek tělesné
hmotnosti
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48100 41 Praha 10
webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Nebyl hlášen žádný případ předávkování.
Předávkování parikalcitolem může vést k hyperkalcemii, hyperkalciurii, hyperfosfatemii a nadměrné
supresi PTH (viz bod 4.4).
V případě předávkování je třeba známky a příznaky hyperkalcemie (hladiny sérového kalcia)
monitorovat a hlásit lékaři. Je třeba zahájit vhodnou léčbu.
Parikalcitol není při dialýze významně eliminován. Léčba pacientů s klinicky významnou
hyperkalcemií zahrnuje okamžitou redukci dávek nebo přerušení léčby parikalcitolem a dále dietu s
nízkým obsahem kalcia, vysazení kalciových suplementů, zvýšení pohybové aktivity pacienta,
pozorné sledování vodních či elektrolytových dysbalancí, analýzu elektrokardiografických abnormalit
(především u pacientů užívajících digitalis) a hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu s využitím
dialyzátu bez obsahu kalcia, jak je doporučováno.
Pokud se hladiny vápníku v séru vrátí na normální hladinu, může být léčba parikalcitolem znovu
zahájena v nižší dávce. Pokud je koncentrace vápníku v séru trvale a výrazně zvýšená, je nutno zvážit
jiné léčebné alternativy. Mezi ně patří užívání léků, jako jsou fosfáty a kortikosteroidy, jakož i
opatření k navození diurézy.
Přípravek Paricalcitol Teva injekční roztok obsahuje 40 % v/v pomocné látky propylenglykolu. Byly
hlášeny izolované případy deprese centrálního nervového systému, hemolýzy a laktátové acidózy,
spojené s toxickým působením propylenglykolu, podávaným ve vysokých dávkách. Ačkoliv se výskyt
těchto příhod v souvislosti s podáváním parikalcitolu neočekává, vzhledem k tomu, že propylenglykol
je v průběhu dialyzačního procesu eliminován, riziko toxického působení v případě předávkování je
třeba vzít v úvahu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiparatyreoidální látky, ATC kód: H05BX02
Mechanismus účinku
Parikalcitol je syntetický, biologicky aktivní analog vitaminu D kalcitriolu s úpravou na postranním
řetězci (D2) a kruhu A (19-nor). Na rozdíl od kalcitriolu je parikalcitol selektivní aktivátor receptoru
vitaminu D (VDR). Parikalcitol selektivně zvyšuje aktivaci VDR v příštítných tělíscích, aniž by
zvyšoval VDR ve střevě a je méně účinný na kostní resorpci. Parikalcitol rovněž zvyšuje regulaci
receptoru citlivého na kalcium v příštítných tělíscích. Výsledkem této regulace je snížení hladin
parathormonu (PTH) parikalcitolem inhibicí proliferace příštítných tělísek a snížením syntézy a
sekrece PTH s minimálním dopadem na hladiny kalcia a fosforu. Parikalcitol může působit přímo na
kostní buňky s cílem zachovat kostní objem a zlepšit mineralizační povrchy. Úprava patologických
hladin PTH s normalizací homeostázy kalcia a fosforu může zabránit vzniku metabolického kostního
onemocnění při chronickém onemocnění ledvin nebo ho léčit.
Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost parikalcitolu byla zkoumána ve 12týdenní randomizované, dvojitě zaslepené,
placebem kontrolované studii s 29 pediatrickými pacienty ve věku 5-19 let v posledním stadiu
onemocnění ledvin na dialýze. Šest nejmladších pacientů, léčených parikalcitolem, bylo ve věku 5-12
let. Dávkování bylo odvozeno z výchozích hladin intaktního PTH (iPTH). Počáteční dávkování při
hodnotách iPTH pod 500 pg/ml činilo 0,04 mikrogramů/kg parikalcitolu 3x týdně a při hodnotách
iPTH ≥ 500 pg/ml činilo dávkování 0,08 mikrogramů/kg 3x týdně. Dávky parikalcitolu byly
zvyšovány po přírůstcích 0,04 mikrogramů/kg v závislosti na sérových hladinách iPTH, vápníku a
poměru Ca x P v séru. Studii dokončilo 67 % pacientů léčených parikalcitolem a 14 % pacientů
léčených placebem. Ve skupině léčené parikalcitolem byly u 60 % pacientů zaznamenány 2 po sobě
jdoucí poklesy hladin iPTH o 30 % oproti výchozím hladinám iPTH, ve srovnání s 21 % pacientů ve
skupině léčené placebem. 71 % pacientů ze skupiny léčené placebem léčbu přerušilo z důvodu
excesivní elevace hladin iPTH. Jak skupině léčené parikalcitolem, tak i ve skupině léčené placebem, se
nevyskytl žádný případ rozvoje hyperkalcemie. Údaje o podávání pacientům do 5 let věku nejsou k
dispozici.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
DistribuceFarmakokinetika parikalcitolu byla studována u pacientů s chronickým renálním selháním (ChRS), u
kterých byla nutná hemodialýza. Parikalcitol se podává jako intravenózní bolus. Za dvě hodiny po
podání dávek v rozmezí od 0,04 do 0,24 mikrogramů/kg koncentrace parikalcitolu výrazně poklesly a
poté klesaly logaritmicko-lineárně s průměrným poločasem asi 15 hodin. Při opakovaném podání
parikalcitolu nebyla pozorována jeho akumulace. Plazmatická vazba parikalcitolu na bílkoviny in vitro
byla velmi výrazná (>99,9%) a nesaturovatelná v koncentračním rozmezí 1-100 ng/ml.
BiotransformaceV moči a ve stolici bylo detekováno několik neznámých metabolitů, přičemž v moči nebyl detekován
žádný parikalcitol. Nebyla prováděna charakterizace a identifikace těchto metabolitů. Tyto metabolity
představovaly dohromady 51% radioaktivity v moči a 59% radioaktivity ve stolici.
Farmakokinetická charakteristika parikalcitolu u pacientů s ChRS (dávka 0,24 μg/kg)
Parametr N Hodnoty (průměr ± SD)Cmax (5 minut po podání bolusu) 6 1850 ± 664 (pg/ml)AUC0-∞ 5 27382 ± 8230 (pg∙hod/ml)
CL 5 0,72 ± 0,24 (l/hod)VSS 5 6 ± 2 (l)
Eliminace V klinické studii u zdravých osob se plazmatická radioaktivita po jednorázovém intravenózním podání
0,16 μg/kg bolusové dávky 3H-parikalcitolu (n=4) přičítala mateřské látce. Parikalcitol byl vylučován
primárně hepatobiliárně, protože 74 % podané radioaktivní dávky bylo vylučováno stolicí a pouze 16
% bylo zjištěno v moči.
Zvláštní skupiny pacientů
Pohlaví, rasa a věk U dospělých sledovaných pacientů nebyly pozorovány žádné farmakokinetické rozdíly z hlediska věku
nebo pohlaví. Nebyly zjištěny farmakokinetické rozdíly z hlediska rasy.
Porucha funkce jater Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater
jsou obdobné jako u zdravých osob. U těchto pacientů není tedy zapotřebí žádná úprava dávek. U
pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou s léčbou parikalcitolem žádné zkušenosti.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Charakteristické nálezy u studií toxicity s opakovanými dávkami u hlodavců a psů se obecně
připisovaly kalcemické aktivitě parikalcitolu. K účinkům nejednoznačně souvisejícím s hyperkalcemií
patřilo snížení počtu leukocytů a atrofie thymu u psů a změny hodnot APTT (zvýšení u psů a snížení u
potkanů). Změny bílého krevního obrazu nebyly pozorovány v klinických studiích s parikalcitolem.
Parikalcitol neovlivňoval fertilitu u potkanů a nebyly zjištěny důkazy jeho teratogenní aktivity u
potkanů nebo králíků. Vysoké dávky jiných přípravků s vitaminem D podávaných během březosti u
zvířat vedly k teratogenezi. Bylo prokázáno, že parikalcitol při podání v dávkách toxických pro matku
ovlivňuje životaschopnost plodů a podporuje významný vzestup perinatální a postnatální mortality
novorozených potkanů.
V souboru analýz genotoxicity in vitro a in vivo nebyl zjištěn genotoxický potenciál parikalcitolu.
Studie kancerogenity u hlodavců neukázaly na žádná speciální rizika při používání u lidí.
Podávané dávky parikalcitolu nebo jeho systémová expozice byly mírně vyšší než terapeutické dávky
nebo systémová expozice parikalcitolu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Bezvodý ethanol
Propylenglykol
Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými
dalšími léčivými přípravky.
Mezi propylenglykolem a heparinem dochází k interakci, přičemž se neutralizuje účinek heparinu.
Paricalcitol Teva injekční roztok obsahuje jako pomocnou látku propylenglykol, a proto se má podávat
jiným injekčním portem než heparin.
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po otevření ihned spotřebujte.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Paricalcitol Teva 5 mikrogramů/1 ml:
Jedna 4ml lahvička z bezbarvého skla typu I uzavřená chlorbutylovou zátkou a hliníkovým flip-off
víčkem vybaveným modrým polypropylenovým flip-off diskem.
Paricalcitol Teva 10 mikrogramů/2 ml:
Jedna 4ml lahvička z bezbarvého skla typu I uzavřená chlorbutylovou zátkou a hliníkovým flip-off
víčkem vybaveným růžovým polypropylenovým flip-off diskem.
Velikosti balení:
1, 5, 10 nebo 25 lahviček v krabici.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Parenterální léčivé přípravky je zapotřebí před podáním vizuálně zkontrolovat na obsah cizorodých
látek a změnu barvy. Roztok je čirý a bezbarvý.
Pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý roztok zničte.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Teva Pharmaceuticals CR s.r.o., Radlická 3185/1c, 150 00 Praha 5, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
56/274/12-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 25. 4. 2012
Datum posledního prodloužení registrace: 14. 10. 2016
10. DATUM REVIZE TEXTU
1
1. 2. 2017